Nový design

Coffee is symbolic for those characters. No matter who brings the coffee, her or me, it's like our morning kiss. A way of saying without actually using words, " Good morning, my heart. How are you doing? "
Nathan Fillion




Reklama pro blog: Karamelka


Červenec 2014

Tiše pláče a je vyděšená...Castle FF 04 část 2 + epilog

30. července 2014 v 14:09 | Mrs.caskett |  My stories (fanfictions)
Konečně jste se dočkaly. Zde 4 kapitola 2 část + Epilog. Nevím, zda to je dobré, zda ne. Psala jsem to, ale trochu to trvalo, měla jsem méně nápadu, na tuto kapitolu. A taky se věnovala ještě jiným, domacím věcem. Takže se tak trochu omlouvám, že jsem nestihla to dříve. No zde, to prostě máte a já, jen budu tiši doufat, že to není zase až tak zlé. A bude se to někomu líbit. Musím se přiznat ještě, že možná tato kapitola bude trochu delší. Ale snad nevadí. :D

1|2|3|4část.
Název: Tiše pláče a je vyděšená (4 část 2 polovina) + epilog

Rating T, M

Konečně nastal večer někteří již odešly ostatní šly do svých hotelů, kde byly ubytováni, jiní jsou v pokojích pro hosty....
Kate a Rick zůstaly konečně osamotě. "Hmm, konečně sami." "Jo, konečně." "Takže, paní Castle pojď sem." "Hmmm, mmm, libí se mi jak to zní...Pani Castle."
"Souhlasím...a víš co, jsem nesmírně šťastný, že právě ty jsi paní Castle. Miluji tě totiž tak moc. Nelze to ani popsat slovy, jak úžasná ty jsi a jak šťastný jsem po tvém boku, Kate." "Hele, nech toho jo, nebo mě vážně rozpláčeš." Kate, se snažila zadržet slzy, které měla na kraji. Nechtěla, aby ji Rick dneska takto viděl.

Začal s lehkými polibky na krku. Kate zasténala. Jasně, že se ji to velmi líbilo. Úplně zapomněla, že mu musí něco říct. Jeho polibky byly zatraceně tak dobré, že se bála, že se udělá ještě dříve, než Rick, sundá její šaty. Jeho ruce, začaly pomalu rozepínat šaty, které za chvilku spadli na zem stejně jako jeho sako. Hleděla do jeho očí které byly úplně tmavě modré jako její tmavě hnědě (spíše oříškové). Silná touha byla ve vzduchu. Kate, měla na sobě bílou krajkovou podprsenku s bílými kalhotkami. Byla nádherná jako vždy. I když neměla velké prsa, vůbec to Rickovy nevadilo, miloval ji i tak. Jeho vesta padla na zem...Padly na postel oba. Dokud Rickova ruka, nezabolela a jeho záda také.

"Mrzí mě to zlato. Docela to bolí." "To nic, lehni si opatrně...Budu tě hýčkat, uvidíš bude se ti to líbit." "Mmm"...Než stačil něco říct...Kate, sundala opatrně košili, rozepnula jeho kalhoty. Rick, vzdychl rozkoší. Dávala mu lehké polibky na krku potom na hrudi, zatím co, její ruka začala přes boxerky hladit jeho Penis. Rick jen vzdychal. Bylo to příliš dobré pro něj. Cítil jak se jeho penis pomalu těžkne. Chtěl se pohnout. Ale Kate ho zastavila... "Pššš, nehýbej se teď. Já se postarám o tebe. Budu tě hýčkat, dokud nebudeš cítit se lépe. Sundala, jeho boxerky a jeho Penis i hned vyskočil. Párkrát ho pohladila a zároveň masírovala jeho koule. Rick, stále jen vzdychal a cítil se velmi dobře.

"Kate, štve mě, když se tě nemůžu dotknout". "Já vím, vím, ale lepší je rychleji se uzdravit, ne. Tak se mě pak budeš moct dotýkat stále neboj. Teď jsi jen užívej a odpočívej" Vzdychl, ale věděl, že má pravdu momentálně nemohl stejně dělat nic moc. A lepší takto, než prudký pohyb a pak vůbec nic nedělat, alespoň na nějaký čas. Ona, políbila ho a pak se opět vrátila k jeho údu. Masírovala ho lehce a pak rychleji dokud ho nevzala celého do úst. "Mmm, to je tak, úžasné. Moc se mi to líbí" "Jsem ráda." Věděla, že je velmi, velmi blízko a proto přestala. Sundala si kalhotky i podprsenku. Rick si myslel, že to snad nevydrží, když ji spatřil úplně takto nahou. Ne, že by ji nikdy takhle neviděl. Ale prostě, on byl vždy uchvácen jejím tělem...pořád ho vzrušovala a nikdy asi nepřestane.

Chytila jeho Penis a vedla ho ke svému vchodu. Pomalu tlačila dokud nebyl celý v ní. Naklonila se a políbila ho na rty jemně, než začala pomalu pohybovat. Rick se snažil alespoň jednou rukou hladit její bradavky. Kate, silně zasténala. Pohybovala se rychleji a rychleji. Cítila, že i ona je velmi blízko. Nahnula se k němu tak aby Rick, mohl vzít, jedu bradavku do úst a pak druhou. Jen vzdychala hlasitě. Tohle bylo vždy jako sen, jen jeho tajné představy. A teď je to skutečnost. Vždy si přál, že když bude zraněný, někdo se o něj postará, tak jako to dělá Kate teď. Ostatní, by jen chtěly, aby se o ně postaral on i když je zraněný. Ale Kate ne! Ona ho hýčká, ona mu pomůže vždy, ona by udělala vše pro to, aby se cítil dobře a uvolněně. To je jeden s mnoha důvodu, proč ji miluje. Usmívá se na ní jako blázen, když Kate natáhne se k němu líbá ho na krku a nehty zaryje do jeho zad, když její orgasmus právě projíždí skrze ni. On uvolní se do ni o chvilku později.
Padne na něj vyčerpaná, ale šťastná. Oba ztěžka dýchali a snažily se uklidnit sami sebe. On promluví, jako první. " Páni to bylo, nezapomenutelné a dokonalé. "Vážně, se ti to líbilo." "Jo" "On chytí její ruku a políbil ji tiše a lehce. "Bylo to, nejlepší! S tebou je to vždy, mnohem, mnohem lepší. Je to jako nejkrásnější sen, ze kterého se nechci nikdy probudit. Miluji tě, tak moc Kate." " I já tebe." Políbil ho sladce. Až si pak uvědomila, že mu musí ještě něco říct.

"Víš, musím ti něco říct, nedostaly jsme se k tomu, předtím. Jelikož tvé lehké polibky a tvé laskání mi dělalo tak dobře. No a sex byl vážně skvělí jako vždy. Jde o to, že no postě. Jak jsi tu nebyl tak no, bála jsem se o tebe..." "Kate, trochu mě děsíš. Co se děje?" "Och, omlouvám se ne nechtěla jsem tě vyděsit, je to jen. Prostě jak jsi tu nebyl, myslela jsem, že se ti něco stalo snad no a omdlela jsem a pak doktor v nemocnici říkal." Rick, byl vyděšený s toho, jak mluvila. "Prostě jednoduše, jsem těhotná. Budeme mít dítě Rick. Já vím neplánovaly jsme to ještě. Dávala jsem si pozor, ale někdy prostě se to stane...Ale, zkrátka je o tady ať se stane cokoliv miluji to dítě víš.
"Bože Kate, ani nevíš jak jsi mě vyděsila, bál jsem se tolik, že jde o něco mnohem vážnější. Ale toto, jsem fakt nečekal. Já, tě tak hrozně miluji. Ani nevím, jak popsat toto štěstí které právě cítím ve svém srdci. Budeme mít dítě." Rick zašeptal stále v šoku. Vzal svou dobrou nebolavou ruku a pohladil ji břicho. "Víš, miláčku ani jen netušíš, jak je tvůj tatínek přešťastný." Sehnul se opatrně a políbil ji bříško. Kate se rozesmála. "Ještě, tu nejsi, ale chci, aby si věděl jedno...tatínek, tě již teď, už moc, moc, moc miluje. Kate, děkuji, za to, že jsi. Víš co, budu tady vždy pro vás a nikdy, nikdy slyšíš dobře, vás neopustím. A já to vím, budeš báječná matka...nejlepší ze všech." Ona táhne ho opatrně k sobě, pro vášniví polibek. "Miluji tě, jsi to nejlepší, co se mi mohlo stát. Nikdy, nechci být bez tebe. S tebou si přeji zůstat navždy." "Mmm souhlasím navždy Kate." Nakonec, oba vyčerpáním usnuly...ale později té noci, si daly ještě jedno kolo. I když opět, mu musela Kate pomoct...Jeho bolest, byla stále tam.

EPILOG

Ti co to Rickovy způsobily jako by zmizely. Nepodařilo se je vypátrat. Proto, od teď byly, všichni ostražití. Snad možná jednou ty parchanty dopadnou. Stačí jen, aby se k nim přiblížily a pak poznají kdo je Kate Beckett.
________________________________________________________________
Měsíce pomalu ubíhali a její chutě se stupňovaly a břicho krásně zvětšovalo.
Když Rick slyšel první kop, bylo to něco neuvěřitelné. Byl tolik nadšený. Kate, se musela smát. Každé ráno Rick, mluvil se svým dítětem. Kate, se vždy probudila a viděla ho jak hladil lehce oteklé břicho a povídal si s ním. Nikdy, nedokázala ubránit se úsměvu. Naopak, byla převelice šťastná s ním. A děkovala za to, že má toto všechno.

O několik měsíců.
"Mmm, těším se tolik na dnešní kontrolu."...zašeptal ji Rick. "A co myslíš, že to bude?" "Nevím, ale upřímně, chtěl bych i chlapce i dívku. Podstatné pro mě je, aby byl(a), zdravý(á)." "Jsi tak super" Dala mu rychlí polibek a běžela k ložnici. Rick se koukl na hodiny. "Kate, lásko pospěš si, musíme jít, nebo přijdeme pozdě. "Už jdu, jen kabelku ještě. "Tak, jsem tady. Můžeme jít" "Och"...Rickovy skoro spadla čelist. "Vypadáš nádherně zlato" Usmíval se na ni jako blázen. Nemohl odtrhnout jeho oči od ni. Dala mu lehký polibek na rty. "Pojď, ty můj blázínku...nebo opravdu přijdeme pozdě." Jeho tělem projela vlna rozkoše a vzrušení. Sakra, ta žena mě jednou snad zabije. I když měla Kate, větší břicho...Rick ji miloval pořád stejně, možná i ještě víc. Vždy ji opakoval, jak je krásná. I když ona, říkala, že vypadá trochu tlustší, bála se, že ho možná přestane přitahovat. Ale to se nestalo.

Už je to tady...

"Ricku" "Mmmm" "Ricku, lásko proud se" Otevřel pomalu na půl oči. "Co se děje Kate. Kolik je hodin?" "Huh, nevím 4 ráno myslím...Víš je to zřejmě tady!" "Co, jak to myslíš." "Odtekla mi plodová voda." "OMG, měla jsi to říct hned." Rick, vyběhl s postele div, že málem nespadl. Rychle si oblékl kalhoty a tričko, které si dal na naopak. Kate i při lehkých kontrakcích neubránila smíchu. Popadl svetr..a pak, tašku kterou již měly vedle postele nachystanou, kdyby to na ni přišlo. Rychle sebral klíče a pomohl Kate vstát. Jeli okamžitě do nemocnice.

Čekaly tam, dokud doktor je nepřijal a neřekl jim, že je čas. Bylo to tak nádherné, oba byla velmi šťastní. Ale zároveň i nervózní. Rick, byl u porodu, vše šlo hladce. Netrvalo to velmi dlouho a nakonec, malý přišel na svět...Byl tak roztomilí a krásný, že se Rick neubránil pár slzám. Po několika minutách přišla Marha s Alexis, kterým Rick stihl napsat, zatím co Kate, odvezly na pokoj. Spala a byla klidná, když Martha a Alexis vešly do pokoje. Stály vedle Ricka, a sledovaly miminko. Později se rozhodly, že je čas jít. A nechat je chvilku osamotě.

Rick, držel svého syna v náručí a kolébal ho. Konečně i Kate se probudila. Sledovala ho chvilku jak kolébá jejich syna a usmívá s na něj. Její oči zakalené byly, slzy měla na krajíčku. Rick vzhlédl po chvilce. "Ahoj" zašeptal ji tiše "Konečně jsi vzhůru. Koukni se. Tohle je náš krásný princ." Rick ho předal do náruče Kate. "Je tak sladký a krásný. Myslím, že jsem se znovu zamilovala, ještě víc než jsem si myslela." "Mmm, cože, měl bych snad žárlit!" "Myslím si, že není důvod. Protože oba dva vás miluji hrozně moc." "To je tak sladký. Nemůžu se dočkat, až budete doma" Kate, hladila svého syna a zasypávala ho lehkými polibky na tváři a rukou. Rick se usmíval, když viděl Kate takto. Nikdy ji neviděl tak přešťastnou jako je teď. On natáhl se, aby ji políbil sladce a pak i svého synka.

Doktor, přišel po chvilce, i když bylo vše v pořádku, navrhl aby Kate, i dítě zůstaly tam přes noc jen v případě, kdyby něco. A tak učinily. Kate, nakonec přemluvila Ricka, aby si šel odpočinout domů. Nedokázal odpočívat ani chvilku, byl tak nadšený. Mezitím tím Rick šel tedy raději připravit vše doma pro svého syna a svou ženu. Aby měly vše, až se vrátí. Postýlka stála vedle jejich postele připravena a poskládaná. Nad ní visely hvězdy a měsíc. Bylo to dokonalé. V obýváku vysel nadpis a nějaké hračky a věci, které Rick, ještě dokoupil. Nakonec, usnul vyčerpán na gauči a probudil se, až ráno někde kolem osmé. Promnul si oči a rychle vstal a dal si sprchu, převlékl se a šel za Kate a svým synem.

Oba byly v pořádku když je doktor pustil domů. Rick nadšený když vedl Kate ke dveřím...Kde čekala jeho Matka, Alexis, Lanie, Esposito, Ryan, Jenny, a její otec. Kate otevřela dveře první. Když uviděla velký nadpis "Welcome home" (Vítej doma). "Och, to je tak sladké. Vy jste tak úžasní. Děkuj vám. Miluji tě, tolik Ricku." zašeptala mu.
Užívali si oslavy a tance a radosti. Rozbalovaní všech dárku pro miminko. Všichni chtěly, pochovat malého v náručí, alespoň na chvilku. Kate, se neubránila smíchu, díky Rickovy. Občas se totiž, choval jako malé dítě. "Hmmm, myslím že je na čase jít spinkat. Zda se totiž, že někdo je zde hodně ospalí. Rick vzal svého syna do náručí a nesl ho směrem k ložnici. Zatím, co Kate se loučila s některými hosty..."Neboj Lanie, zavolám jo. Uvidíme se brzy a kdykoliv se můžeš přijít podívat na něj." "Díky holka, mám tě ráda víš. A toho malého zbožňuji, je tak sladký." "To teda je Lanie." Jedna pusa před odchodem směrem k výtahu, kde stál Javier.
"Zlato! Jsi šťastná?" "Jasně, že jsem tati. Neboj." Stiskla mu polibek na tvář. "Vidíme se zítra jo." "Zítra tedy...a dávej na sebe pozor." "Budu! Ty taky jo. Mám tě ráda."

"Mmm, kde pak je můj princ." "Myslím, že již spinká." "Och, ta postel je tak krásná s těmi hvězdy a měsícem nahoře. Myslím, že jsme vybraly dobře." "To ano." "Ach! Nestihla jsem mu dát pusu." Rick ji přitáhl k sobě, objal a políbil. "Neboj budeš mít ještě spoustu času." "Teď pššš, nechceme ho probudit." "Miluji tě tolik" "Já vím, i já tebe." Políbila ho lehce na rty a zívla. "Myslím, že i někdo jiný je zde unavený." "Nejsem unavená jasné, jsem v pořádku" Opět zívla. "Jasně, rozumím, vůbec nejsi unavená." "Ale lehnout si teda půjdu." "Já to věděl." "Co? Nejsem unavená. Jasné!" "Dobře, tak nejsi." Po chvilce usnula tvrdě, jako by nespala věčnost. Rick se jen tiše smál. Přitiskl si ji k sobě a políbil na spánek. a pak zašeptal "Sladké sny, má lásko. Miluji tě tolik. Vždycky tu budu pro vás, ať se stane cokoliv. Vždycky!."
________________________________________________________________________________

A jsme tedy u snad krásného konce. Omlouvám se, jestli jsou tam nějaké chyby. No, co dodat, snad jen moc všem děkuji, že jste si to přečetly. Že se vám to snad i líbilo. Že jste i zanechaly někteří komentář nebo i ne. Prostě mě to těší, že máte me psaní rády. A tím vím, že to nepíšu zbytečně. A doufám, že brzy se opět sejdeme u nějaké jiné povídky (Nebo spíše FF "FanFiction"). Mám vás velmi ráda, a těší mě psát pro vás. :) Tak to bude asi vše. Ještě jendou všem, hrozně moc děkuji. :)
EDIT: Omlouvám se musela jsem udělat menší uprávu. :D :D :D

Tiše pláče a je vyděšená...Castle FF 04

14. července 2014 v 19:38 | Mrs.caskett |  My stories (fanfictions)
Já vím, asi si říkáte polevila jsem. Ale ne! Věřte, že toho mám torošičku více. Za 1 další část povídky je tady. Za 2. opět doufám, že to není tak zlé. :D A za 3 Děkuji moc všem, kteří to četly, či čtou. :-) Jsem vám moc vděčná, protože jen diky vám vím, že to celé nepíšu zbytečně. Jste vážně super. :-* No nic nebudu vás dále nudit psaním. Tady to máte. Přeji vám heké čtení. :-*

1|2,3 část.
Název: Tiše pláče a je vyděšená (04)
Rating K, T zatím

Všichni se večer sešly v podkroví. Hej, no tak pomalu bolí to, stále. Jsem ještě trochu slabý chápete." "Omlouvám se kámo..." "Co se stalo, Ricku?" Zeptala se nakonec Kate. Nestihl ji to dříve říct, jelikož potřeboval na chvíli jít odpočinout si a trochu se prospat.

Pamatuji si jedno mluvily jsme spolu a pak zavěsil jsem. Byl jsem tak nadšený, když jsem za tebou jel. A najednou, vidím za mnou Auto, tuším bylo černé. Nechápal jsem co se děje, ale viděl jsem, že zrychluje, přibližovalo se ke mně...a pak, jsem tedy také zrychlil. No najednou bylo vedle mě a snažilo se mě předběhnout a začalo brzdit a já nevěděl, co dělat dupl jsem na brzdy, otočilo se mi to na bok, všiml si, že to auto jelo opět na mě....Vyskočil jsem...a pak jeli kolem jiné auta. Asi zpanikařily otočily se a ujely(či ujel). A už jen vím, že jsem se nějak zvedl a kousek šel než odpadl jsem a pak se ocitl nějak v nemocnici.
A přišla Matka a Alexis, jelikož mi nic vážné nebylo pustily mě domů. Měl jsem prostě velké štěstí." "Viděl jsi někoho"...zeptala se Kate." Hmm já uh, ne je mi líto. Nevím kdo to byl a proč." "To nic" Kate, ho silně objala a políbila na čelo. "Hlavní je že jsi v pořádku....Ty parchanty, co to způsobily, brzy najdeme jistě a pak budou platit za to, co udělaly. "Chci, si na chvilku ještě lehnout, jestli vám to nevadí." Rick se omluvil." To je v pořádku lásko, jen jdi. Miluji tě, za chvilku jsem u tebe." On odešel směrem k ložnici.

Kate, se nakonec domluvila s chlapci a Lanie, že tedy pojednou do Hamptons zítra, ale raději společně v jednom velkém autě, které má Rick v garáži.
"Zavoláme si tedy ráno, a upřesníme si ještě všechny informace." "Dobře Kate!!!" Řekl Kevin. Mi tedy půjdeme, dodal Javi a Lanie se rozhodla, že raději tam přes noc zůstane, kdyby něco...i když ochranka, je stále dole a zůstane tam dokud (ne)bude potřeba. Chvilku si ještě povídaly. Kate ukázala jí pokoj a popřála ji dobrou noc. A pak se vypravila do ložnice za Rickem.
"Mmmm, lásko"...políbila ho lehce na krku. A pak zašeptala "Spíš?" "Hmmm, pojď sem." řekl tiše. Přitáhl si ji k sobě a políbil ji na spánek, než opět definitivně usnul vyčerpáním.

Slunce, přes okna svítilo. Kate, byla ta, co se probudila první...Konečně spala pořádně a vypadala mnohem odpočatě. Zamrkala pořádně očima, a pak si všimla, oba z Rickem měly propletené nohy i ruce. Byly úplně zamotaní do sebe. Tiše se usmála, cítila se šťastně, že je s ní, že je v pořádku. "Miluji tě, tolik" zašeptala mu do ucha s tiskla polibek na nos. Pomalu se začal probouzet. "Mmmm, krásné probuzení...dobré ráno, lásko. Miluji tě". Opět se zasmála lehce. "I já tebe, tolik. Tak jsi připraven?" "Co tím myslíš?" Co tím myslím, přeci naši svatbu, snad si nemyslíš, že se s toho podruhé vykroutíš. Ona protočila oči. To mě, ani nenapadlo...rozhodně chci svatbu s tebou.
Políbili se oba rychle. Než, si uvědomili, že Lanie je vedle. A jistě, je již vzhůru. Kate koukla na otcovy hodinky, které hlásily již 10:00. Páni, jak je možné, že spaly tak dlouho. Musejí si pospíšit, jestli chtějí ještě stihnout vůbec svou svatbu. Oba rychle běžely do koupelny. "Hej, Lanie. Dobré ráno." Pozdravily oba najednou. Lanie se zasmála. "Mmm, dobré. Vypadáte oba tak odpočatě...tak co připraveni na svatbu konečně?" "Ano, opět řekly oba společně." "Hmm, pak je tedy myslím, čas zavolat klukům a vyrazit". "Jo, jo Lanie, jen mě dovol si dát ještě kávu prosím:" Řekla Beckett. A Castle se také ozval. "Musím souhlasit, dal bych si také jednu." "Fajn tedy, vyhráli jste." Jako všichni tři si udělaly nakonec kávu. A čekaly na příchod ostatních. Konečně, byly všichni připraveni vyrazit do Hamptons, na stavbu.
"Už, si mu to řekla?" "Ještě ne Lanie." "Nestihla jsem to, nebyl čas" Tak na co čekáš? "Vhodná chvíle!!! Prostě jen, co budeme sami udělám to OK." "Fajn, jen aby mu to neřekli nakonec jiní". "Laniiiie" "OK, už mlčím." Kate vyšla z místnosti vedle. "Páni vypadáš nádherně" řekla Lanie. "Nelze než souhlasit drahá." Martha se přidala. Jsi vážně krásná." Alexis také přikývla a stejně i Jenny. Oh, Jim vešel do pokoje. "Vypadáš opravdu překrásně zlato. Maminka, by na tebe byla pyšná. Připravená jít." Kate malém ukápla slza. "Ano jsem."
Všichni šly napřed aby řekly ostatním, že je vše připraveno. A hned za nimi šla Kate s tátou. Rick, již připraven u oltáře lehce nervozní, čeká již na Kate. Jim dovedl Kate, až k Rickovy.

Stály vedle sebe ruce propletené, usmáli se na sebe. Než pokračoval kněz.
"Katherine Houghton Beckett, berete si Richarda Alexandra Rodgerse Castla za svého manžela. A slibujete, že budete s ním v dobrém i zlém dokud vás smrt nerozdělí" Podívala se na něj s láskou a něhou. "Ano, beru" a opačně..."berete si Richard Alexandr Rodgers Castle...Katherine Houghton Beckett za svojí manželku. A slibujete, že budete s ní v dobrém i zlém dokud vás smrt nerozdělí. " S velkým úsměvem, zahleděn v jejich krásných oříškových očích odpověděl. "Ano, beru" Z mocí mnou svěřenou vás prohlašuji za manželé. Nyní můžete políbit nevěstu. Polibek, byl nádherný trval déle, než měl, protože málem zapomněli kde jsou. Nakonec se od sebe oddělily s úsměvem na tvářích.

Hostina začala docela v klidu. Všichni si užívaly a bavily se...hudba hrála. Jako Rick přešel ke Kate a požádal ji o tanec a ona nemohla než souhlasit. Tancovaly spolu tiše hleděli si do očí občas si vyměnily rychlé polibky. Než konečně nastal čas rozkrájet dortu. Udělaly to oba společně. Dort chutnal báječně oslava byla také skvělá. Každý si užíval a tancoval a smál se. Kate a Rick se rozhodly, že svatební cestu odloží na čas. A zůstanou pár dní v Hamptons i s Ryanem a Espositem a pár dalších lidí. V případě, že by se vrátily ti, co Ricka, napadly.
____________________________________________________________________________________________
Pokračovaní doufám snad, že velmi brzy. Budu se snažit psát jak to jen jde. Tato kapitola, je rozdělena na 2 části tedy. A pak, přibude ještě asi epilog. Jestli jsou tam nějaké chyby, moc se všem omlouvám. A ještě jendou moc všem děkuji. :-*

Tiše pláče a je vyděšená...Castle FF 03

8. července 2014 v 13:49 | Mrs.caskett |  My stories (fanfictions)
Je tu další, tedy 3 část...Tiše pláče a je vyděšená. Já, doufám, že se vám i tato část bude líbit. Děkuji všem, co to čtou popřípadě i zanechají komentář. :) Jestli se vám něco nenbude ukazovat, nebo to bude blbnout. Je mi moc líto, blog pár dní trošku zlobí. Tak když tak na to zkuzte, kliknout vícekráte a pak to snad opět naskočí. :) No já vás tedy nechám již číst. :-)

V případě, že jsi nečetl číslo jedna či dvě. Můžeš tak učinit zde |1|_|2|

Název: Tiše pláče a je vyděšená (03)
Rating K, T zatím

Konečně nastal, ten den, kdy doktor navrhl, že Kate, muže jít domů. Skleslá vybledlá a unavená, pobalila se, Martha na ni čekala venku a odvezla ji do podkroví. Ihned šla do pracovny posadila se na židli a uvažovala, co může dělat dál.
Všimla si fotky, na které byl Rick, Alexis a hned vedle fotka jeho a Kate, první čas spolu v Hamptons. Zavřela oči a vzpomněla na ten den...

Bylo krásné dopoledne Rick psal ve své kanceláři na chvíli, no ona ho nechtěla rušit, ale docela se nudila. Seděla a popíjela kávu. Dokud Rick, se nepřiblížil zezadu, objal ji tiše. "Hej, neměl jsi ještě psát." "Ummm, jo, ale to může klidně počkat. Teď chci, jít na procházku po pláži, s touto velice krásnou dámou." Věnovala mu sladký úsměv. "Ale nechci, aby si kvůli mně zanedbával práci" "Neboj se, doženu to jindy." "Pojď, vezmi si plavky. Jdu se taky převléct, za chvíli se sejdeme tady." Oba odešly, převléct se. A nakonec společně s ruku v ruce, šly oba na pláž. Procházely se dost dlouho radovaly se, dělaly si legraci, stříkaly na sebe vodu zaplavaly si a užívaly si tohoto nádherného dne. Kate, si přála, aby to nikdy neskončilo a mohly takhle být navždy. Potom se převlékly oba, Rick, ji pozval na večeři do restaurace. "Byl to nádherný den i večer, už dlouho jsem se tolik nepobavila." "Jsem rád, že se ti to líbilo. Miluji tě". On políbí ji tiše a sladce, tu noc si to pořádně ještě užily...a nakonec usnuly oba v náručí spokojeni a nasyceni.

(Tadáááááá...zde již se dočkáte Ricka)
Matha a Alexis, okamžitě běželi k Rickovy, hned po tom, co jim zavolal doktor... "Hej, tati." Alexis ho velmi silně objala. "Jsi v pořádku? Tolik jsem se bála, stejně jako babička." "No, to je pravda velice jsme se o tebe bály. Měl jsi také vidět Kate, byla celá strachy bez sebe, nevěděla jak dál. Snažila se tě najít všude. Ještě jsme ji nestihly říct, že jsi tady. Půjdu ji zavolat".
"Jsem celkem v pořádku, jen mě trochu více tlačíš a ta ruka, docela bolí a taky trochu záda. "Promiň tati." "V pořádku zlatíčko, to nic...Nechci, aby jste volaly, Kate. Chtěl, bych jí překvapit. Doktor říkal, že jsem měl veliké štěstí, že se mi nic vážné nestalo a mohu jít domů." "Jsi si jistý. Richarde." Zeptala se Matka. "Jasně že jsem. Jdeme." "Dobře tati, jak si přeješ." Posbíraly vše a odešly. Doktor, jim dal ještě nějaké léky, pro něj. A nařídil mu odpočinek. Dorazily do podkroví, přibližně za půl hodiny. Kate, právě seděla v pracovně, v ruce držela Rickovu fotku. A utírala si slzy s očí. Tolik, ji chyběl, bez něho její život byl nudný.



Prvně si myslela, že vidí přeludy již a zbláznila se. Ale pak všimla jsi jak na ní promluvil. "Kate, jsem tady". Vyběhla s křesla a objala ho velmi silně...div že ho nerozdrtila. "Umm, víš Kate...moje tělo a ruka trošku ještě bolí." "Omlouvám se, zlato." Stiskla mu lehký polibek na čelo a usmála se na něj. Vzala ho za ruku a vedla ho k pohovce. "Tady sedni si a odpočívej. Chceš, chce něco k pití? Nebo máš hlad." Martha a Alexis se zasmáli, na reakci Kate. A pak šly obě po schodech nahoru, aby je nechali chvilku osamotě. "Hmm, díky, ale ne. Jediné, co chci si jen ty. Sedni si prosím zde. Je mi líto, co se stalo Kate. Takhle jsem si rozhodně naši svatbu nepředstavoval." "Já vím, to jedno. Nejdůležitější je, že jsi v pořádku a v bezpečí již. Nedovolím už, znova aby se ti něco stalo." "Miluji tě"...Rick řekl ji a políbil něžně na rty. "I já tebe" "Jsem ještě trochu unavený. Chci si jít lehnout, jestli ti to nevadí." "Ne to je v pořádku. Jdi! promluvíme si pak ještě." "Určitě." "Jo jen jdi." Odešel do ložnice a lehl si a usnul.

_________________________________________________________________
Já vím, říkate si, zase je to kratší. Já, ale dělám, co mohu. Takže se budu snažit, velmi brzy napsat další kapitolu. Nevím to jistě ještě, ale uvážila jsem, že možná další kapitola bude rozdělena na 2 části a ještě možná dám i epilog...ale jen možná. Jisté to není. Uvidíme, ještě jak mi půjde psaní. :-) :D Jestli je tam nějaká ta chyba. Moc se za ni omlouvám. A jen tiše doufám, že se vám to tedy líbilo. :-) A jsem moc ráda, jestli jste to oprěvdu dočetly, až do konce.

Tiše pláče a je vyděšená...Castle FF 02

1. července 2014 v 17:13 | Mrs.caskett |  My stories (fanfictions)
Zde pro vás mám pokračovaní povídky, minulé: tedy... Tiše pláče a je vyděšená 02. Já, doufám, že se vám bude i tentokráte líbit. Děkuji všem, co to čtou popřípadě i zanechají komentář. :)

V případě, že jsi nečetl číslo jedna. Můžeš tak učinit zde |1|

Název: Tiše pláče a je vyděšená (02)
Rating K, T zatím

"Alexis jsi v pořádku?" "Jo jen mě to trochu zaskočilo vše" "Chápu podívej se, ani pro mně to není lehké, ale miluji tvého tátu moc...a přiznávám, když jsem slyšela o tom dítěti, vyděsilo mě to trochu, ale pak jsem pochopila, že je to nejkrásnější věc, která se mohla stát. Jednou, jsem vždy chtěla být matkou. Ale když, mi umřela máma...tak jsem tu možnost ihned zavrhla, až dokud jsem nepotkala tvého otce. On, mi ukázal, že život jde dál, že musím zapomenou na minulost...Tedy ne, že bych úplně zapomněla na to, co se stalo a na sou matku. Jen to prostě, už není priorita číslo jedna. Teď jich mám víc. A chci taky, aby si věděla, že to dítě, neohrozí vztah mezi tebou a tátou. Vždy, tě bude mít rád, i kdyby si byla hodně daleko. A já, budu tady, kdykoliv to budeš potřebovat...vím, že nemohu nahradit tvou matku, ale pokusím se ti vždy pomoct, jestli budeš chtít. "Díky Kate, myslím, že jsi opravdu to nejlepší, pro mého otce. A budu se snažit, být dobrou sestrou." Kate se tiše usmála na ní. "To, už jsi Alexis." zašeptala.

Oni nakonec objali se navzájem. Jako Martha vběhla do pokoje. "No zlatíčka, přinesla jsem vám čaj a vodu. Je vše pořádku tady?" "Oh, samozřejmě že je." Alexis také přikývla. Díky, za vodu...měla jsem docela žízeň." "Je to čas, jít Alexis. Odpočiň si Kate, a nedělej žádné hlouposti. Už jen kvůli děťátku. Zítra tady opět přijdu a neboj se, Rick, bude nakonec v pořádku uvidíš. A všichni budeme šťastni. "Děkuji, ti Martho, za povzbuzení." Marta stiskla, ji polibek na čelo...Alexis na tvář, než odešly domů.

Kate, zkoušela utřídit své myšlenky, které ji momentálně bloudily hlavou. Snažila se na chvíli usnout, aby si odpočinula. Ale nešlo jít to tak lehce, jak si představovala.
Když, se jí to konečně podařilo, bylo to stejně jen na chvilku a když se probudila vypadala velmi sklesle a unaveně. Dotka se svého břicha, a lehce ho pohladila. "Víš, miláčku, nečekala jsem, že to přijde tak brzy, ale jsem ráda, že jsi. Budu se snažit, být tou nejlepší matkou na světě. Kdyby tu byl tvůj tatínek teď, jistě by byl velmi šťastný." Slza ji uklouzla po tváři. Ale pak znovu pokračovala. "No on, je možná trochu blázen, ale já ho miluji a to moc"
Povzdechla si...Dva týdny, nemohu uvěřit, že je to dva týdny. Ani, jsem si to neuvědomila.
Ach, jak moc mi chybíš Ricku. Snad jsi v pořádku, protože jestli ne, nevím zda to bez tebe vše zvládnu. Až teď, jsem pořádně uvědomila, jak moc a slině tě miluji.
Pokusila se zastavit své další slzy a uklidnit se, nechtěla se rozčilovat, hlavně kvůli děťátku, které čeká. Věděla, že to pro něj není dobré...doktor říkal, že má odpočívat a mít klid. Dlouho, ji ještě bloudily různé myšlenky hlavou, dokud to nezvládla již a usnula vyčerpáním a únavou.


Probudila se druhý den, bylo již kolem 11 ráno. Včerejšek ji natolik vyčerpal, že nakonec usnula i když byla stále neklidná i v spánku. Martha, přišla do pokoje zrovna, když Kate měla telefon v ruce a snažila se, zjistit něco nové. "Drahoušku, měla by si odpočívat a nerozčilovat se zbytečně. Vím, že můj syn tam někde je a brzy ho najdou a vše zase bude jak má." Marta ji dala lehký úsměv. "Pověz mi, jak se dnes cítíš?" "Je to mnohem lepší. Ale chybí mi Rick. Co když...." " Pšššt, neříkej to ani na to nemysli...Bude v pořádku uvidíš." "Jsem ráda, že jsi tady." Povídaly si docela dlouho...Později tam přišel Jim, její otec a pak i Lanie. On a Martha také Lanie se ji snažily utěšit...dokud Kate, neusnula. Nechaly ji odpočívat a odešly.


Všem se omlouvám, za případné chyby. Jsem ráda, pro všechny, co to přečetly, až do konce. :-* :-P Vím opět trochu krátké. :D Ale, zase lepší něco, než nic. Další kapitola, bude velmi brzy, doufám. Záleží jak stihnu psát. :D

Děkuji za navštěvu.Doufám že se vám tady líbilo :)) A že jsem zase někdy příjdete :)


.....................................................................................................................

Twitters
twitstamp.com twitstamp.com


..................
Navštěvnost cizí
free counters

počítadlo.abz.czMy Playlist

....
2012-2013© 2012-2014© 2012-2015